Vánoční hádání hmatem s možností se kdykoli podívat
Co držíte v ruce: měkkou stužku, dřevěnou figurku, nebo papírovou ozdobu? Z několika známých věcí připravíte krátké vánoční hádání. Dítě může popsat, co cítí, požádat o nápovědu nebo se rovnou podívat. Hra nepotřebuje zavázané oči ani překvapivý nepříjemný materiál.
Připravte tři věci a otevřenou krabici
Vyberte tři předměty, které dítě zná a které se od sebe liší povrchem i tvarem. Dospělý každý kus prohlédne: nesmí mít ostré hrany, poškození ani součásti, které by konkrétní dítě mohlo spolknout. Křehké sklo nebo ozdobu s odlupujícími se drobnostmi nechte stranou. Předmět, který vyhovuje jednomu dítěti, nemusí být vhodný pro jeho mladšího sourozence.
Použijte neprůhlednou krabici bez víka. Položte ji na stůl tak, aby dítě pohodlně dosáhlo přes horní okraj, ale zatím nevidělo dovnitř. Není třeba řezat otvory ani zakrývat ruku. Ostatní předměty odložte za sebe a do krabice vložte jen jeden.
Než začnete, řekněte: „Zkusíme poznat jednu věc. Můžeš mi říct, jaká je, hádat, nebo se kdykoli podívat.“ Dospělý může ukázat první pokus sám, aby dítě vidělo, co po něm chce.
Pomozte popisem místo prozrazení názvu
Pokud dítě neví, kde začít, nabídněte jednu otázku: „Je to měkké, nebo tvrdé?“ Počkejte na odpověď; další otázky nepřidávejte hned za ní. Na popis můžete navázat otázkou po tvaru nebo nabídnout kousek předmětu k nahlédnutí.
| Připravený předmět | Otázka k tomu, co dítě nahmatá | Nápověda, pokud ji chce |
|---|---|---|
| Látková stužka bez připevněných drobností | „Dá se ohnout a narovnat?“ | Ukažte její konec. |
| Pevná dřevěná figurka vhodná pro dítě | „Najdeš na ní něco kulatého nebo hranatého?“ | Ukažte část, kterou právě popisuje. |
| Velká hladká papírová ozdoba | „Je plochá, nebo vystupuje do prostoru?“ | Položte část nad horní okraj krabice. |
Připravte nápovědy podle skutečně vybraných věcí. Dřevěná figurka nemusí mít stejný tvar jako jiná a zmačkaný papír se chová jinak než hladký. Když dítě řekne „mašle“ místo „stužka“, přijměte odpověď, pokud rozpoznalo předmět. Nezkoušíte přesný slovník.
Tak může vypadat jedno kolo
Představte si, že je uvnitř stužka. Dítě řekne: „Je to měkké, ale nevím co.“ Dospělý se zeptá: „Chceš ještě zkusit tvar, nebo vidět kousek?“ Dítě zvolí pohled, dostane konec stužky a pozná ji. Vyndejte ji celou a společně porovnejte, co dítě popsalo, s tím, co teď vidí. Potom se zeptejte, zda chce další kolo.
Odhalením se nic nepokazí. Můžete se také vystřídat: dítě vybere jeden z předem zkontrolovaných předmětů a dospělý zkusí hádat. Dítě tak může vymyslet vlastní nápovědu bez přidávání dalších věcí do krabice.
Když hra nefunguje podle plánu
- Dítě vidělo, co jste vložili. Nechte ho předmět popsat, ačkoli zná název. Nebo se domluvte na jiném kusu; nejde o podvádění.
- Dva předměty působí podobně. Nabídněte pohled nebo další otázku k rozdílu. Příště vyberte výrazněji odlišnou dvojici, třeba látku a pevný papír.
- Ruka se do krabice nevejde pohodlně nebo je okraj příliš vysoko. Předmět vyndejte a nabídněte ho dítěti do otevřené dlaně. Nemusíte za každou cenu zachovat ukrytí.
- Dítě nechce sahat. Může předměty sledovat, dávat dospělému nápovědy nebo hru ukončit.
Jedno kolo může stačit. Na konci můžete vybranou věc opět použít při zdobení nebo si ji nakreslit. Jde o návrh společné hry se známými předměty, nikoli terapii nebo zkoušku smyslových schopností.